110/1997 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. dubna 1997
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů
Změna: 166/1999 Sb.
Změna: 306/2000 Sb.
Změna: 306/2000 Sb. (část)
Změna: 119/2000 Sb.
Změna: 306/2000 Sb. (část)
Změna: 146/2002 Sb. (část)
Změna: 146/2002 Sb.
Změna: 146/2002 Sb. (část), 131/2003 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 94/2004 Sb.
Změna: 146/2002 Sb. (část)
Změna: 316/2004 Sb.
Změna: 558/2004 Sb.
Změna: 392/2005 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 229/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 120/2008 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských
společenství^1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy
Evropských společenství^1a) povinnosti provozovatele potravinářského
podniku^1b) a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové
výrobky, a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností
vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů
Evropských společenství^1a).
(2) Účelem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele ohlásit
zásoby^1c) potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v přímo
použitelných předpisech Evropských společenství^1d) (dále jen "zásoby")
a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti.
(3) Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby
a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do
oběhu stanoví zvláštní právní předpis.^1e)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) potravinami látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo
upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva^2) a omamné
nebo psychotropní látky;^2a) za potravinu podle tohoto zákona se
považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci,
které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace,
b) potravinami živočišného původu potraviny, jejichž hlavní surovinou
při výrobě jsou suroviny živočišného původu,
c) potravinami nebo složkami potravin nového typu (dále jen "potraviny
nového typu") potraviny nebo složky vyrobené a uvedené do oběhu v
souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství,^2b)
d) surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty určené pro
výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu zpracování,
e) surovinami živočišného původu všechny části těl zvířat, ptáků,
zvěře, mořských a sladkovodních živočichů, mléko, vejce a včelí
produkty,^2c)
f) zdravotně nezávadnými potravinami potraviny, které splňují chemické,
fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost
stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropských
společenství a prováděcím právním předpisem nebo které jsou uváděny do
oběhu se souhlasem Ministerstva zdravotnictví vydaným podle § 3a odst.
1 nebo § 11 odst. 2 písm. b) bodu 1,
g) jakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů,
skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž limity jsou
stanoveny tímto zákonem, prováděcím právním předpisem anebo přímo
použitelným předpisem Evropských společenství,
h) druhem potraviny potraviny vykazující shodné základní vlastnosti,
i) doplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu
a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo
dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v
potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých
odměřených množstvích,
j) přídatnými látkami látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu,
které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako
charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při
výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich
vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny,
k) látkami určenými k aromatizaci potravin látky používané a určené k
tomu, aby při přidání do potraviny udělovaly potravině vůni nebo chuť,
kterou by potravina bez těchto látek neměla nebo neměla v
charakteristické intenzitě,
l) pomocnými látkami látky používané při výrobě potravin z
technologických důvodů; nestávají se součástí potraviny, ale v konečném
výrobku se mohou vyskytovat ve stopovém toxikologicky nevýznamném
množství,
m) látkami kontaminujícími látky, které se do potravin dostaly
neúmyslně při výrobě, zpracování, balení, přepravě nebo skladování,
mimo mechanické znečištěniny, mikroby, živé nebo mrtvé živočišné škůdce
a části jejich těl,
n) výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování nebo
zpracování surovin, popřípadě přidávání dalších látek uvedených v
písmenech i) až l) nebo povolených podle § 11 odst. 2 písm. b), včetně
balení a dalších úprav potraviny za účelem uvádění do oběhu; za výrobu
potravin se nepovažuje zemědělská prvovýroba,
o) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy
nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz
za účelem prodeje ode dne propuštění do volného oběhu,
p) datem použitelnosti datum ukončující dobu, po kterou si potravina
podléhající rychle zkáze, při dodržování skladovacích podmínek,
zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní
nezávadnost a po které nesmí být uváděna do oběhu,
q) datem minimální trvanlivosti datum vymezující minimální dobu, po
kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování
skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost,
r) původním použitím potraviny použití stanovené výrobcem,
s) potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potraviny
zdravotně nezávadné, které však nesplňují požadavky na jejich původní
použití,
t) šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za
stejných podmínek,
u) tabákovými výrobky tabákové výrobky určené ke kouření, šňupání, sání
nebo žvýkání, pokud jsou vyrobeny zcela nebo zčásti z tabáku, včetně
tabáku geneticky upraveného,
v) klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen
"klasifikace jatečných zvířat") způsob zařazování jatečně upravených
těl jatečných zvířat do tříd jakosti způsobem stanoveným přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství a prováděcím právním
předpisem,
w) potravinou neznámého původu potravina, u které nelze prokázat jejího
výrobce nebo u dovezené potraviny zemi původu a jejího výrobce.
§ 3
Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku
(1) Provozovatel potravinářského podniku je povinen
a) dodržovat smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky
na jakost potravin,
b) dodržovat ve všech fázích výroby a uvádění potravin do oběhu
technologické a hygienické požadavky, způsob a podmínky přepravy,
skladování a manipulace s potravinami,
c) dodržovat požadavky pro obsah, podmínky a způsob použití vitaminů,
minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým
účinkem, dále látek přídatných, pomocných a látek určených k
aromatizaci,
d) dodržovat požadavky pro druhy a přípustná množství kontaminujících
látek, reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek a látek
vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách,
e) zajistit, aby v potravinách nebylo překročeno nejvyšší přípustné
množství zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek
používaných v živočišné výrobě,
f) dodržovat požadavky na čistotu a identitu látek uvedených v § 2
písm. i) až l), vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním
nebo fyziologickým účinkem,
g) při použití přídatných látek schválených rozhodnutím Ministerstva
zdravotnictví podle § 3a odst. 1 nebo doplňků stravy schválených
rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b) bodu
1 dodržovat schválený rozsah použití a označení těchto látek na obalu
potraviny,
h) poskytnout potřebný počet zaměstnanců a odpovídající technické
vybavení pro zajištění výkonu kontroly podle přímo použitelných
předpisů Evropských společenství upravujících dovoz některých potravin
ze třetích zemí^3a),
i) oznámit v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přenos
dat zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle tohoto
zákona nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému
orgánu dozoru s uvedením svého jména, příjmení nebo obchodní firmy,
místa podnikání a adresy provozovny, jde-li o osobu fyzickou, nebo
obchodní firmy nebo názvu, sídla a adresy provozovny, jde-li o osobu
právnickou, dále identifikačního čísla a předmětu činnosti nebo
podnikání.
(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí potraviny nebo
suroviny, je dále povinen
a) získávat k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody a
balené přírodní minerální vody vodu jen z podzemních zdrojů vody;
úpravu balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem
provozovatel potravinářského podniku ohlásí předem příslušnému orgánu
státního dozoru,
b) zajistit pravidelnou kontrolu dodržování požadavků kladených tímto
zákonem a technických požadavků^3b) na zdravotní nezávadnost a jakost
vyráběných potravin a v době radiační mimořádné situace dodržování
požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace
potravin stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství
upravujícím nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin
a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné
situace^3c) a vést o provedených kontrolách evidenci,
c) používat k výrobě tepelně neopracovaných potravin pouze tepelně
ošetřené vaječné obsahy.
(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a
provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a
deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy.^1e),^2c)
(4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny nebo
suroviny z jiných států, než jsou členské státy Evropské unie (dále jen
„třetí země“), je povinen
a) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství,
předložit celnímu úřadu osvědčení vydané k tomu příslušným orgánem
třetí země potvrzující, že dovážená potravina nebo surovina odpovídá
požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropských společenství;
tímto ustanovením nejsou dotčeny požadavky stanovené veterinárním
zákonem^2c),
b) zajistit provedení další kontroly dovážené potraviny nebo suroviny,
pokud tak stanoví přímo použitelné předpisy Evropských společenství, a
to způsobem, v rozsahu a za podmínek v něm stanovených,
c) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace vývozní
certifikát v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských
společenství upravujícím podmínky dovozu potravin nebo surovin
pocházejících ze třetích zemí^3d).
(5) Provozovatel potravinářského podniku u potravin nebo surovin
určených na vývoz do třetích zemí je povinen
a) dodržovat příslušné podmínky a požadavky na jakost a zdravotní
nezávadnost potraviny nebo suroviny stanovené právními předpisy, pokud
není předpisy v zemi určení nebo mezinárodní smlouvou stanoveno jinak,
b) upozornit příslušný orgán v zemi určení v případě, že vyvážená
potravina nevyhovuje požadavkům podle písmene a),
c) uskutečnit vývoz potraviny, která nevyhovuje požadavkům na jakost
podle písmene a), pouze se souhlasem příslušného orgánu v zemi určení;
potravinu, která nevyhovuje zdravotním požadavkům podle písmene a) a
představuje riziko ohrožení zdraví, nelze vyvézt ani se souhlasem
orgánu v zemi určení,
d) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace na území
České republiky osvědčení, že vyvážená potravina nebo surovina vyhovuje
nejvyšší přípustné úrovni radioaktivní kontaminace podle přímo
použitelných předpisů Evropských společenství upravujících nejvyšší
přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv a zvláštní
podmínky pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném
případu radiační mimořádné situace^3e),
e) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropských společenství,
předložit celnímu úřadu osvědčení potvrzující, že vyvážená potravina
nebo surovina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu
Evropských společenství.
(6) S potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na
nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, se nakládá podle
rozhodnutí orgánu dozoru (§ 16) vydaného na základě stanoviska Státního
úřadu pro jadernou bezpečnost.^3c)
(7) V případě vývozu nebo dovozu potravin nebo surovin podle odstavce
6, nebo potravin nebo surovin neznámého původu, celní úřad neprodleně
oznámí tuto skutečnost orgánu dozoru podle odstavce 6, který rozhodne o
způsobu dalšího nakládání s těmito potravinami nebo surovinami.
(8) K uvedení volně rostoucích jedlých hub do oběhu za účelem jejich
prodeje spotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely
musí mít provozovatel potravinářského podniku odbornou způsobilost,
kterou prokazuje osvědčením vydaným podle odstavce 9.
(9) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické
stanice1e) na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za
vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek.
(10) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá,
mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní
způsobilost osvědčuje praktický lékař, u něhož je osoba registrována k
léčebné péči; součástí vyšetření je odborné vyšetření zraku.
(11) Platnost osvědčení prokazující znalost hub zaniká
a) po uplynutí 10 let ode dne jeho vydání u osob ve věku do 60 let,
b) po uplynutí 5 let ode dne jeho vydání u osob ve věku od 60 do 65
let,
c) po uplynutí 2 let ode dne jeho vydání u osob starších 65 let.
§ 3a
Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí,
dovážejí nebo uvádějí do oběhu přídatné látky
(1) Jiné přídatné látky než stanovené v prováděcím právním předpisu lze
používat k výrobě potravin, dovážet nebo uvádět do oběhu pouze se
souhlasem Ministerstva zdravotnictví. Souhlas Ministerstva
zdravotnictví se vydává nejdéle na dobu 2 let. Souhlas nelze vydat,
pokud ohledně téže přídatné látky jiný členský stát Evropské unie
požádal Komisi Evropských společenství o její zařazení do seznamu
povolených přídatných látek a tato žádost byla zamítnuta nebo o ní
nebylo do 18 měsíců od jejího předložení rozhodnuto; souhlas z těchto
důvodů zaniká dnem, kdy Ministerstvo zdravotnictví s těmito
skutečnostmi seznámí osobu, které byl souhlas podle věty první vydán.
Oznámení o zániku souhlasu se doručuje do vlastních rukou adresáta. Pro
udělení nového souhlasu se obdobně použije odstavec 5 věta poslední.
(2) Žádost podává Ministerstvu zdravotnictví provozovatel
potravinářského podniku, který přídatnou látku vyrábí, dováží nebo ji
uvádí do oběhu.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat
a) specifikaci přídatné látky, popřípadě povahu zdroje, který není
tradiční,
b) technologické zdůvodnění,
c) dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení
přídatné látky, zejména výsledky toxikologického testování, z nichž je
zřejmé, že byl vzat v úvahu kumulativní, synergický nebo zesilující
účinek a projevy intolerance organismu k látkám pro něj cizím, údaje o
toxicitě s důkazem, že přídatná látka neporuší zdravotní nezávadnost
potraviny sama či reakcí nebo interakcí s potravinou, obalem nebo
jinými látkami a surovinami, které jsou v potravině obsaženy, a údaje o
čistotě přídatné látky,
d) druhy potravin, do kterých lze přídatnou látku přidávat a podmínky
jejího použití, včetně množství ve výsledné potravině a zdůvodnění
rozsahu použití přídatné látky při výrobě potraviny.
(4) V souhlasu Ministerstvo zdravotnictví stanoví druhy potravin včetně
potravin určených pro zvláštní výživu, do kterých lze přídatnou látku
přidávat, a podmínky jejího použití; v souhlasu lze stanovit i způsob a
rozsah značení přídatné látky na obale. Při rozhodování o vydání
souhlasu Ministerstvo zdravotnictví přihlédne k tomu, aby množství
přídatné látky bylo omezeno na nejnižší míru potřebnou k dosažení
požadovaného účinku, a zohlední akceptovatelnou denní dávku nebo odhad
pravděpodobného příjmu přídatné látky ze všech zdrojů.
(5) Ministerstvo zdravotnictví o vydání souhlasu jménem České republiky
do 2 měsíců ode dne jeho vykonatelnosti informuje Komisi Evropských
společenství a ostatní členské státy Evropské unie. Před uplynutím doby
2 let může Ministerstvo zdravotnictví jménem České republiky požádat
Komisi Evropských společenství o zahrnutí nové přídatné látky do
seznamu povolených přídatných látek. V žádosti uvede podklady, které
zařazení látky do seznamu podporují a způsob použití přídatné látky.
Pokud Komise Evropských společenství předá návrh České republiky Radě
Evropských společenství, prodlužuje se doba platnosti souhlasu
Ministerstva zdravotnictví o dobu nutnou k rozhodnutí Rady Evropských
společenství, nejdéle však na dobu 18 měsíců. Pokud Rada Evropských
společenství návrhu České republiky na zařazení přídatné látky do
seznamu vyhoví, prodlužuje se doba platnosti souhlasu Ministerstva
zdravotnictví o dalších 18 měsíců. Pokud Komise Evropských společenství
návrh České republiky nepředloží k rozhodnutí příslušnému orgánu
Evropských společenství nebo tento orgán ve stanovené lhůtě o zařazení
do seznamu nerozhodne, zaniká souhlas Ministerstva zdravotnictví,
udělený nebo prodloužený podle tohoto ustanovení, dnem, kdy
Ministerstvo zdravotnictví s touto skutečností seznámí osobu, které byl
souhlas podle odstavce 1 vydán. Pro tutéž přídatnou látku, pro kterou
souhlas zanikl, nelze udělit nový souhlas, pokud to neodůvodňuje
vědecký a technický pokrok, dosažený od doby zániku souhlasu.
(6) Přídatné látky musí být trvale sledovány a v případě potřeby
přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých
informací. Ministerstvo zdravotnictví z moci úřední změní souhlas
vydaný podle odstavce 1, dojde-li ke změně podmínek použití přídatné
látky nebo jsou-li zjištěny nové informace nebo přehodnoceny stávající
informace o vlivu přídatné látky na lidské zdraví.
(7) Jestliže přídatná látka nebo její použití při výrobě potravin může
ohrozit lidské zdraví, Ministerstvo zdravotnictví souhlas udělený podle
odstavce 1 z moci úřední odejme.
(8) V rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 Ministerstvo zdravotnictví
stanoví podmínky a lhůtu pro doprodej nebo jinou spotřebu přídatné
látky nebo potraviny, která tuto přídatnou látku obsahuje.
§ 3b
(1) Podnikatel podle § 1 odst. 2 je povinen ohlásit místně příslušnému
inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce
a) zásoby zjištěné podle zvláštních právních předpisů^21) k 1. květnu
2004,
b) zásoby za období let 2001, 2002 a 2003, vždy k 1. květnu,
c) zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků také k 1.
květnu 2000.
(2) Ohlašovací povinnost zásob podle odstavce 1 písm. a) až c) musí
splnit podnikatel uvedený v § 1 odst. 2 nejpozději do 31. července
2004; to neplatí pro zásoby cukru, izoglukózy, fruktózy nebo
zpracovaných výrobků podle odstavce 1 písm. a), u kterých musí
podnikatel splnit ohlašovací povinnost do 10 dnů od nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(3) Kromě povinností podle odstavců 1 a 2 je podnikatel uvedený v § 1
odst. 2 povinen ohlásit nejpozději do 31. července 2004 místně
příslušnému inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce
množství cukru, izoglukózy, fruktózy a zpracovaných výrobků, které
podnikatel
a) dovezl,
b) vyvezl,
c) nakoupil na tuzemském trhu,
d) prodal na tuzemském trhu,
za období let 2000, 2001, 2002, 2003 a 2004, vždy od 1. května do 30.
dubna následujícího roku.
(4) Rozsah zásob, jejich vznik a pohyb, na které se vztahuje ohlašovací
povinnost podle odstavců 1 až 3 a vzor formuláře stanoví Ministerstvo
zemědělství (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.
§ 3c
Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí nebo
dovážejí potraviny určené pro zvláštní výživu
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží z
třetí země potravinu určenou pro zvláštní výživu, která není stanovena
v prováděcím právním předpisu, je povinen před jejím prvním uvedením do
oběhu zaslat Ministerstvu zdravotnictví a v kopii ministerstvu český
text označení, který má být uveden na obale výrobku. Provozovatel
potravinářského podniku, který takovou potravinu uvedl předtím poprvé
do oběhu v jiném členském státě Evropské unie, označí v oznámení i
orgán tohoto jiného členského státu Evropské unie, který byl informován
jako první.
(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od provozovatele
potravinářského podniku, který podal oznámení podle odstavce 1, odborné
ověření oznámené potraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro
označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je
označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo
rozhodnutím příslušného správního úřadu a je uváděna na trh s označením
účelu použití. Je-li takové odborné ověření obsaženo v dostupné
publikaci, postačí, uvede-li provozovatel potravinářského podniku odkaz
na tuto publikaci.
(3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat nebo omezit uvádění
do oběhu potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním
předpisu, která nesplňuje označené výživové účely, není označena
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím
příslušného správního úřadu, není uváděna do oběhu s označením účelu
použití nebo ohrožuje zdraví, ačkoli je v oběhu v jednom nebo ve více
členských státech Evropské unie, jakož i rozhodnout o zrušení tohoto
opatření. O tomto postupu a jeho důvodech je povinno neprodleně
informovat ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropských
společenství.
§ 3d
Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do
oběhu potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo
další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem (dále jen „obohacená
potravina“), počáteční kojeneckou výživu nebo doplňky stravy, je
povinen před jejich prvním uvedením do oběhu zaslat Ministerstvu
zdravotnictví, a v kopii ministerstvu, český text označení, který bude
uveden na obale výrobku, a v případě obohacené potraviny je povinen též
neprodleně podat Ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu informaci o
stažení výrobku z oběhu.
(2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze
třetí země dietní potravinu pro zvláštní lékařské účely, je povinen
před jejím uvedením do oběhu zaslat Státní zemědělské a potravinářské
inspekci český text označení, který bude uveden na obale výrobku.
(3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do
oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno
zdravotní tvrzení, je povinen
a) před prvním uvedením takové potraviny do oběhu zaslat Ministerstvu
zdravotnictví a v kopii ministerstvu český text tohoto tvrzení,
b) na žádost Ministerstva zdravotnictví neprodleně předložit podklady a
údaje podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství,
upravujícího výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin^3f).
(4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí do
oběhu potravinu, v jejímž označení na obale nebo v reklamě je uvedeno
výživové tvrzení, je povinen
a) před prvním uvedením takové potraviny do oběhu zaslat ministerstvu a
v kopii Ministerstvu zdravotnictví český text tohoto tvrzení,
b) na žádost ministerstva neprodleně předložit podklady a údaje podle
přímo použitelného předpisu Evropských společenství, upravujícího
výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin^3f).
§ 4
Ozařování potravin
(1) Podmínky použití ultrafialových paprsků a ionizujícího zařízení k
ošetření potravin a surovin, druhy potravin a surovin, které lze takto
ošetřit, nejvyšší celkové průměrné přípustné dávky záření, kterým mohou
být jednotlivé druhy potravin a surovin vystaveny, a způsob označení
ozářených potravin na obale stanoví prováděcí právní předpis. Potraviny
neuvedené v prováděcím právním předpise lze způsobem podle věty první
ošetřit pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví a za podmínek v
něm stanovených.
(2) Osoba provádějící ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením
musí
a) jmenovitě určit fyzickou osobu odpovědnou za dodržování podmínek pro
ozařování, stanovených prováděcím právním předpisem,
b) vést u každého zdroje ionizujícího záření dokumentaci obsahující
způsob ozáření potraviny nebo suroviny podle jednotlivých druhů, jejich
ozářené množství, označení šarže, jméno objednatele a příjemce
ozářených potravin nebo surovin, datum ozáření, druh obalového
materiálu použitého během ozáření, údaje nezbytné ke kontrole
ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné dozimetrické kontrole
použité dávky záření, detaily zahrnující limitní, nejnižší a nejvyšší
absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření,
údaj o zvláštních podmínkách při ozáření,
c) dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let.
(3) Ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením lze provádět pouze
za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě
žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen "rozhodnutí o
schválení ozařovny") Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí;
žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno, příjmení, datum
narození a místo pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, případně
jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce
žadatele, je-li ustanoven, nebo obchodní firmu a její sídlo, jméno,
příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické
osoby, nebo osob, které jsou jeho členy, jde-li o právnickou osobu,
adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele. Žádost podle odstavce
3 musí být doložena povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k
nakládání se zdroji ionizujícího záření, včetně typového schválení
zdroje ionizujícího záření, dokumentací, stanovící kritické body
nejvyššího přípustného rizika možného porušení zdravotní nezávadnosti
potravin, specifikaci zdrojů záření a sanitační řád. Podrobnosti a vzor
žádosti podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly
splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení
ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou
způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně
zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon
rozhodnutí o schválení ozařovny.
(6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o
schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Komise
Evropských společenství o této skutečnosti a současně předá dokumentaci
potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku
Evropských společenství. Státní zemědělská a potravinářská inspekce
informuje též příslušný orgán Komise Evropských společenství o
případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení.
(7) Dovoz potravin nebo surovin ozářených ionizujícím zářením ze
třetích zemí lze jen za podmínky, že
a) ozářené potraviny nebo suroviny splňují podmínky a požadavky
stanovené zákonem a prováděcím právním předpisem,
b) byly ozářeny v ozařovně schválené příslušným orgánem Komise
Evropských společenství a která je uvedena na seznamu ozařoven
zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství,
c) ozářená potravina je doprovázena dokumentací s údaji o názvu a
adrese ozařovny a dalšími údaji podle odstavce 2.
(8) Potraviny nebo suroviny ozářené ionizujícím zářením v členských
státech Evropských společenství musí být při uvádění do oběhu v České
republice doprovázeny dokumentací s údaji o jménu a adrese schválené
ozařovny, která ozáření provedla, údajem o způsobu ozáření jednotlivých
druhů potravin nebo surovin a jejich množství.
§ 4a
Klasifikace těl jatečných zvířat
(1) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka (dále jen
„provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen
zajistit klasifikaci a označení jatečných zvířat způsobem a v rozsahu
stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
upravujícími klasifikaci jatečných zvířat^4) a prováděcím právním
předpisem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který
poráží
a) v ročním průměru nejvýše do 100 kusů prasat týdně,
b) pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a
která všechna jatečně upravená těla bourají,
c) jatečná prasata, která jsou na žádost žadatele dodávána pouze k
porážce pro vlastní spotřebu,
d) dospělý skot v ročním průměru nejvýše do 20 kusů týdně,
(3) Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na
a) prasnice, kryptorchidy a kance, kteří sloužili k účelům plemenitby,
b) dospělý jatečný skot, který je na žádost žadatele dodáván pouze k
porážce pro vlastní spotřebu.
(4) Klasifikaci jatečných zvířat provádí fyzická osoba na základě
osvědčení o odborné způsobilosti vydaného ministerstvem (dále jen
„klasifikátor“), a to způsobem a v rozsahu stanoveném přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími klasifikaci
jatečných zvířat^4) a prováděcím právním předpisem. O provedené
klasifikaci vystaví klasifikátor protokol.
(5) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je zdravotní
způsobilost, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání
a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru,
absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob
a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu
jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení. Uznávání kvalifikace
občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním
předpisem.^4c)
(6) Klasifikátor je povinen v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím
dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace příslušnému
provozovateli jatek, ve kterých byla provedena porážka jatečných
zvířat. Provozovatel jatek je povinen v listinné podobě nebo způsobem
umožňujícím dálkový přenos dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli
jatečných zvířat a osobě pověřené podle plemenářského zákona vedením
ústřední evidence zvířat^5). Rozsah uváděných údajů o výsledcích
klasifikace stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1
roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat po dobu 2 let.
(8) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem
dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1.
§ 5
Balení potravin
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí potraviny nebo látky
uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové
obaly a obalové materiály, které
a) chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu
obsahu bez otevření nebo změny obalu,
b) odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházející do
přímého styku s potravinami,^6)
c) senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu.
Označování potravin
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu
potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou
potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro
provozovny stravovacích služeb
a) názvem obchodní firmy a sídlem výrobce, nebo prodávajícího, který je
usazen v členské zemi Evropské unie, nebo balírny, jde-li o osobu
právnickou, a s uvedením svého jména a příjmení a místa podnikání,
jde-li o osobu fyzickou. U potravin se uvede země původu nebo vzniku
potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo
spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny,
b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným ve
vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou
nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým
surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od
základní použité suroviny nebo technologie,
c) údajem o množství výrobku (objemem plnění nebo hmotností, pokud není
stanoveno jinak); u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být
kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny,
d) datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u
druhů potravin stanovených vyhláškou,
e) datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných než
pod písmenem d) uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny,
které podle vyhlášky nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti,
f) údajem o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při
nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo
zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem; jde-li o
potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému
poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní
podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě
doba spotřeby potraviny,
g) údajem o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při
nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo
jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem,
h) údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu,
i) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných
látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků,
j) označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální
trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a
měsíc,
k) údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak
zvláštní předpisy,
l) údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, a to
slovy "ionizováno" nebo "ošetřeno ionizací" anebo "ošetřeno ionizujícím
zářením"; v případě ošetření potraviny nebo potravinové suroviny, která
je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny,
m) údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je
uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených prováděcím
právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropských
společenství,
n) údajem o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,
o) dalšími údaji, stanoví-li tak veterinární zákon^2c).
(2) Obaly, jejichž největší plocha povrchu je menší než 10 cm2, a
skleněné lahve určené k opakovanému použití, které jsou nesmazatelně
označeny, a které z tohoto důvodu nejsou opatřeny etiketou krčkovou
nebo rukávovou, musí být označeny minimálně údaji uvedenými v odstavci
1 písm. b), c), d), e) a o).
(3) Mezinárodní symbol "e" pro označení množství potraviny lze uvést na
obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním
právním předpisem.^6b)
(4) Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být údaje
podle odstavců 1, 2, 5 a 6 uvedeny v jazyce českém,^6c) kromě
obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně vyjádřit v
českém jazyce.
(5) Potraviny nebo složky potravin nového typu se na obale určeném pro
spotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími nové
potraviny nebo nové složky^6d). Potraviny nebo složky potravin, které
jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují nebo které
jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obale určeném
pro spotřebitele označí podle odstavce 1 a údaji stanovenými přímo
použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími geneticky
modifikované potraviny a krmiva^6e).
(6) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 označí
vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly
přepravní a skupinové, podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny
podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem
použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření
potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou
jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a
způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje
přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální
trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších
obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.
(7) Pokud potravina v obalu určeném pro spotřebitele je uváděna do
oběhu před prodejem konečnému spotřebiteli (případně distributorovi
nebo velkoskladu) nebo provozovně stravovacích služeb, nemusí být obal
označen povinnými údaji podle odstavce 1. Tyto údaje však musí být
uvedeny v průvodní dokumentaci, která je předána současně s touto
potravinou nebo ještě před jejím dodáním.
(8) Potraviny ze zemí Evropských společenství označené názvem, který je
v zemi původu běžně používaný po delší dobu a u něhož spotřebitel nemá
pochybnost z tohoto důvodu, považuje se za vyhovující, i když tento
název neodpovídá zcela požadavkům na označení názvu předmětné
potraviny.
§ 7
Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo
prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez
přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:
a) obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila; u právnické osoby
uvést též její sídlo, jde-li o osobu fyzickou, její trvalý pobyt nebo
místo podnikání,
b) názvem potraviny podle § 6 odst. 1 písm. b),
c) údajem o množství výrobku (objemu plnění, hmotnosti),
d) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných
látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a
dalších látek s nutričn
Hazard Analysis and Critical Control Point
|
Úvodní stránka | Mapa stránek | RSS | Tisk |
|