Značky na potravinách a informace

Všeobecné požadavky na označení potravin

Zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb. uvádí (§ 10), že „prodávající musí zajistit, aby jím
prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny názvem výrobku, označením
výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti,
popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě
užití“.

Zákon o potravinách říká (§ 6), že „(1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do
oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně
označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích služeb“, což přímo
naznačuje, že každý výrobek, na nějž se vztahuje zvláštní vyhláška, může mít zvláštní požadavky
na označení.

A takových vyhlášek je celá řada. Nicméně uvedený zákon vyžaduje několik jednotných údajů
v označení potravin. Ani tento výčet však nelze chápat jako zcela jednoznačně vyčerpávající,
neboť určité zvláštnosti existují (např. pro nebalené potraviny aj.).

‹ Původ

Zákon o potravinách uvádí [§ 6(1)], povinnost označit výrobek „a) názvem obchodní firmy
a sídlem výrobce nebo dovozce, nebo prodávajícího nebo balírny, … U potravin se uvede země
původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele
v omyl o původu nebo vzniku potraviny“.

Není ovšem příliš zřejmá interpretace, co jsou případy, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo
spotřebitele v omyl o původu nebo vzniku potraviny.

Pro víno révové byl vydán samostatný zákon i jeho prováděcí předpis. Obecná ustanovení však
pro víno platí stejně jako pro ostatní potraviny.

‹ Název potraviny

Zákon o potravinách uvádí [§ 6(1)] povinnost označit výrobek „b) názvem druhu, skupiny
nebo podskupiny potravin…“ nebo „názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo
technologie“.

Každá potravina musí být označena názvem. Současně s názvem potraviny je nezbytné uvést
i bližší určení – charakter potraviny, podle jednotlivých skupin. Např. Tatranka, trvanlivé pečivo
nebo Modré z nebe, směs čokolády, vícedruhový dezert z mléčné a hořké čokolády.

‹ Údaj o množství výrobku

Zákon o potravinách uvádí [§ 6(1)] povinnost označit výrobek „c) údajem o množství výrobku
(objemem plnění nebo hmotností, pokud není stanoveno jinak); u pevných potravin nacházejících
se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny“.

Zákon o potravinách stanovuje [§ 6(1)], že „3) Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství
potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním
právním předpisem“, kterým je vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu.

Balené potraviny je nutno označit množstvím. Množství se uvádí v jednotkách hmotnosti (např.
kg, g), objemu (např. l, ml), příp. kusech. Pevné potraviny nacházející se v nálevu musí být označeny nejen celkovou hmotností, ale uvedena musí být i hmotnost pevné potraviny bez nálevu.
Např. Okurky v sladkokyselém nálevu – na etiketě musí být uvedena vedle celkové hmotnosti
i hmotnost okurek bez nálevu; také však v případě konzervy Sardinky v zelenině je nutno kromě
celkové hmotnosti obsahu konzervy uvést i hmotnost ryb.

Symbol „e“ se uvádí na potravinách, které splňují požadavky českého předpisu zavádějícího
evropské směrnice týkající se metrologického ověřování a způsobu měření. Užití symbolu „e“ je
blíže popsáno ve speciální části této publikace.

‹ Trvanlivost výrobku

Zákon o potravinách uvádí [§ 6(1)] povinnost označit výrobek

• „d) datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychlé zkáze a u druhů potravin stanovených
vyhláškou,

• e) datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných než pod písmenem d)
uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny, které podle vyhlášky nemusí být označeny
datem minimální trvanlivosti“.

Potraviny jsou označovány nejčastěji datem minimální trvanlivosti. Potraviny podléhající rychlé
zkáze se obvykle značí datem použitelnosti uváděným slovy: „Spotřebujte do…“

Nezasvěcený občan však často vůbec netuší, jaký je mezi těmito označeními rozdíl. Když se
do toho ještě připomene pojem „záruční doba“ neboli „záruka“, začíná být v pojmech zmatek
ještě větší.

Podle vyhlášky o způsobu označování potravin (č.113/2005) musí být všechny údaje, tedy
i datum, pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté
nebo nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě. Blíže k tématu
viz další části publikace.

‹ Další údaje a informace v označení

Zákon o potravinách uvádí [§ 6(1)] povinnost označit výrobek

• „f) údajem o způsobu skladování,…, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření
obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny,

• g) údajem o způsobu použití, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla
být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná
výrobcem,

• h) údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu“.

Zákon o potravinách uvádí [§ 6(1)] povinnost označit výrobek

• „ i) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených
k aromatizaci a potravních doplňků,“.

• „l) Přídatné látky…, které se smějí vyskytovat v potravinách, a jejich kód, pod kterým jsou
označovány v číselném systému Evropské unie, jejich členění do kategorií, limity a další podmínky
jejich použití a označování na obalech…“.

• „ j) označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem
použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc,

• k) údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy,

• l) údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením“.

• m) údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin,

• n) údajem o třídě jakosti, je-li stanovena prováděcími právními předpisy“.

Blíže k těmto údajům viz další části publikace.

‹ Jaký jazyk může či musí být použit v označení?

Zákon o potravinách uvádí (§ 6), že „(4) Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele,
musí být údaje … uvedeny v jazyce českém, kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které
nelze jednoznačně vyjádřit v českém jazyce“.